Krásný koráb

Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;chci souhrn tvých ti líčit krás,kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.

Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,má látek náklad, houpáváse rytmem líbezným, jde líná, zdlouhavá.

Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramenase pyšní milostná tvá hlava povznesena,a klidně, chůzí vítěznou,ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.

Chci tobě vyprávět, ó, kouzelnice luzná!jak ozdobuje ti čas mládí krása různá;chci souhrn tvých ti líčit krás,kde s dětstvím spojuje se dozralosti ráz.

Tvá hruď, jež k předu jde, nad krajky, jež ji stíní,hruď tvoje vítězná, ta překrásnou je skříní,kde duté stěny zářícíjak štíty poutají všech blesků směsici;

to štíty dráždivé, jež růžné hroty mají!skříň sladkých tajemství, jež dobré věci tají,skříň s víny, vůní, nápoji,jež mozky k šílenství i srdce opojí!

Když sukní širokou vzduch meteš po prostoře,jsi jako krásná loď, jež jede v širé moře,má látek náklad, houpáváse rytmem líbezným, jde líná, zdlouhavá!

Tvé nohy vznešené, pod lemy vlajícími,jež mučí nízký tlum všech vášní, hrají s nimi,— dvé kouzelnic, jež míchajímok lásky černavý to v kotle pokraji.

Tvé ruce přemohly by snadno obrů síly,a s lesklým hroznýšem by statně závodily,ty milce mohou přitisknout,jak sevřít chtěly by jej v srdce svého kout.

Výš nad oblý tvůj krk a širý, nad ramena,se pyšní milostně tvá hlava povznesena,a klidně, chůzí vítěznou,ty, dítě velebné, se béřeš cestou svou.