Slzavé údolí

Vichřice skuhrá mansardou.V noci na tvrdé půdědvě vychrtlé leží dušičkya hledí tak bledě a chudě.

Dí jedna z těch ubohých dušiček:„Nech, v náručí tvém bych okřál;k mým ústům pevně se přitiskni,bych na tvých ústech se ohřál.“

Dí druhá z ubohých dušiček:„Mně v oko hleď blíž, ach, blíže!Pak zmizí hned bída, hlad i mráza všechna pozemská tíže.“

Mnoho se líbali, lkali víc,tiskli si ruce a vzdychli,také se smáli, ba zpívalia na konec docela ztichli.

S komisařem pan chirurguspřišel, když přišlo ráno,ten odborně zjistil, že mrtvolyjsou mrtvy, jak v knihách je psáno.

„Zlý nečas a prázdný žaludek,“tak diagnosu svou činil,„jich bezživotí urychlil,či dokonce zapříčinil.“

A dodal: „Uhodí-li mráz,je náramně prospěšno zdraví,spát zahalen v houních.“ Též předepsalco nejvíc výživné stravy.