Hřbitovní kvítí — 14

Když jsem zpívával co malé dítěs matkou zbožnou Umučení Páně,všechny muky srdce procítilo,a v mé oko vstoupla slza maně.

Matka chválila své hodné dítě,sama plačíc syna konejšila,srdce usedavé k srdci tiskla,slzí tok svou láskou utišila.

A když vzrostl jsem a spatřil mužev člověčenstva slávě, v plné kráse,když jsem pochopil to vykoupení, -byl bych radostí pak zplakal zase.

Radostí že byl bych plakal, - mnohýneměl za hodné mne dítě více, -děje lidstva mne pak konejšily,žetě marně mnohým rozžeh svíce.