Hřbitovní kvítí — 52

Jan Neruda (1834–1891)

Zhlížela se vrba u potoku,zkalilo se oko bystrých toků -nedbá o mne žádný, ba pražádný,nedbámť o žádného, v srdci chladný.

Vítám led, jenž kol hrudi se klade,vždyť i led má svoje něžné kvítí; -pěknýmť bodlák v růžovém i sadě, -proč by nemoh též své trní míti?