Letní XI

(Vzpomínka na Hálka)

Teprvé srpen. S oblohyzáře a teplo jen srší,a přece již s agátu před domemvše listí jak v podzimi prší.

Sotvaže větérek zavějea sotvaže větev se skloní,již ku zemi sežloutlé listí tojak zlacený deštík se roní.

Zamyšlen dívám se oknem vena chvěju se, podoben věchu -:musí to přece být pěkné jen,když člověku prchnou dny poslednítak v plničké záři, tak v spěchu!