Štěstí a sen

Tys snívala, jak s rozjasněnou tváříjsme přistoupili spolu ku oltáři,ty jako žena, já zas jako muž,a nejednou, když u tebe jsem stával,jsem hubiček ti od úst tolik brával,že nevím ani kolik asi už.

To čisté štěstí, jež jsme spolu měli,tu rozkoš, v níž jsme pohříženi dleli,tu odnesl již s sebou mladý věk.Co prospívá mi moje rozdychtění?I žhavý pocel mizí jako snění,a všechna radosť jako polibek.