Slunce

To slunce zlaté stařičkéje dobrá, věrná matka,rozběhla se mu po světědrobounká holoubátka.

Putuje slunce k dětem svýma na té věčné poutisvé děti — hvězdy potěšía nikdy nezarmoutí.

I naše země děckem jea matičku má rádo,ta sotva že je navštíví,hned na ní všecko mlado.

Když slunce na noc zachází,je země plna bolu,hned slzí lesklé potůčkypo každém tekou stvolu.