Symfonie

Pojd, pastýři, ten les je Pieridkám drahý,zde hloží trnité nehostí jeho svahy,zde hustý tymian a v hyacintech svěžízdroj teče posvátný a tiše travou běží.Tam dál žhne poledne a stonky útlých travna slunci sálavém kobylek skáče davod růže ku myrtě a od platanu k buku,zde poletuje kos a hvízdá v sladkém zvuku.Mus jménem pospěš si, zde stín se tmavý rojí;mám pektis ze sloně, lesbickou flétnu dvojí;nám Dafne zazpívá svým zvučným hlasem, echemnám skála odpoví zeleným kryta mechem,Nais, na rtech bííý prst, nám bude naslouchati,svým zpěvem hlasitým nedáme Panu spáti.