K boji!

Leopold Kochman (1847–1919)

Poesie sociální

Genius lidstva vede nás k boji.Za volnost drahou, kdo se připojí?Řadami táhnou s prapory v čele,radostí srdce plesá jim v těle!Posvátná píseň vzduchem se vlnía srdce čistou láskou se plní.

Jdou kácet modly mamonu zlataokovy roztít, jimiž ctnost spjata,pozvednout lidskosť, šlapanou v kalu,nadchnout zástupy ku ideálu,vymanit lidstvo z temnoty bludu,blaho mu zjistit, zbavit jej trudů.

Jdou ničit šalby nádherné chrámy,zvítězit chtějí, či zemřít s námi,za volnost padlým okrášlit hroby,výmluvné svědky naší poroby.Ať zvučí tklivě velebná píseňať necítíme poroby tíseň!

Z písní se prýští odbojů zdroje,odvaha rázná, vzácnější zbroje.Nad hlavou vlaje náš prapor rudý —zapějme píseň, zaplašme trudy!Myšlenka volná k oblakům letí —ať zazní světem: »Volni jsme, děti!«