Spokojen s málem

Spokojen s málem a rád, když je víc,z klopot a trampot si nedělám nic,pěnivý džbánek na jeden ráz,veselá písnička zlomí jim vaz.

Někdy se shluknou, sršánů roj,však člověk je voják a život je boj,veselost zlato, jež osud mi dal,a volnost můj statek, jejž nevezme král.

Kdyby rok celý plný byl běd,veselá noc je zaplaší hned!na konec pouti když zujem se z bot,kdo, k čertu, vzpomene přestálých psot!

Ať slepý osud klopýtá dál,co dává, to dává, co sebral, to vzal;nes práci neb oddech, zraduj, či rmuť,volám naň vždycky: Vítán mi buď!