Plné cesty zvonečků
Úsměvy
Plné cesty zvonečkůzvonivě se smály,a tys chodil jinady,za horami v dáli.
Se stromů a z lučinysmích se sypal, ronil,a mně nějak bez tebesmutně k duši zvonil.
Co tam bylo slzičekjedna jako druhá,nekonečná ode mne —k tobě rudá stuha.