Nepoznána

Zdálo se mně, že jsem víla,víla rusovlasá, bledá.

Potopil svou zář měsíček —přines’ pozdravení vlídné,a z mých uslzených víčekzaplašil mé snění klidné.Na povrch jsem vyplavala,v měsíčku se ohřívala.

Po mostě ty’s se ubíral —„Jak ten měsíc svítí krásně!“ —a když’s dolů k vodě zíral —„Ach jak zrcadlí se jasně!“ —Což mé uslzené líce,předrahý můj, neznáš více?