Pianissimo

Stín domů dlouze na zem pad’!Dívá se měsíc do zahrad…

A jako sněžná lavina,leskne se vodní hladina!

Řek zasmušilém na krajivrby jen sebou kývají.

Pojď, duše moje, tiše jen!Kraj celý už je zasněžen!

Na lásku, zlobu, ctnost a hřích,ten drobný, stálý padá sníh!

Pojď, duše, v dálky toužící,pojď k bělostnému měsíci!

Pojď tiše, zvolna, výš’ a výš’!Tam nádherná je, čistá říš’!

Pojď, nikdo nás teď nestřeží!— Sníh stopy naše zasněží! —