Poslední světla

Viktor Dyk (1877–1931)

A porta inferi

Poslední dohasla v daleku světla.(Rdousila všechno ta mlhavá noc…)

Dozněly nervósní kroky již chodců…Plíživé kočky jen slyšet lze teď…

Po střechách vinou se. Zoufalý koncert!Spustily v sboru a v dálku to zní.

Do temnot zmrtvělých nesvítí měsíc.(Svítí-li, příliš je zsinalý, bled.)

Slyšeti hovořit dumavé stíny…Nevíš, co mluví teď k sobě dnes zas?

Pláně jsou ztemnělé, příšerné hvozdy…(Eh, všechno pohltla chladivá noc!)

Kde světlo za dávna v duši tvé plálo,nemůžeš, ubohý, určitě říc’!