Krátké dni

Rudolfu Krupičkovi

Pták nezazpívá v křehké zelenia vůně jarní z lučin nevane Ti.Údělem prosince jsou krátké dni.Polím a lesům chce se odmlčeti.

Se vším však smířen je ten dnešní den,nechce se bouřit ani nenaříká.Je slunečný a přece vážný sen.Ten zimní den je stvořen pro básníka.

Nesmírná velkost mluví z šírých lad,nesmírný klid je v chladném tomto jasu.A vřelé srdce hřeje také chlad,jestliže stojíš na rozhraní Času.

Básníku, pozdrav! Jdeš-li v tento densvým milovaným, širým, němým krajem,zimního slunce padni v sloku jen,jimž pro jara my příští tiše zrajem!

A láska, na cestě jež čekala,pohledem jasným hledíc do západu,buď dobrá, silná, věrná, trvalá,jaká se rodí v drsném českém chladu!