Babí léto

Viktor Dyk (1877–1931)

Okno

Poletuješ v zářijový den,dálka kdy nás víc než jindy vábí.Ještě záře v očích, v srdci sen.Poletuješ, léto babí.

Jemnou svojí nitkou opřádášvšechno, co tu bylo ještě živé.Naši hlavu jako naši páž,babí léto tiché, přičinlivé.

Babí léto, očaruješ-limuže, že se opět změní v dítě,za dny, které nikdy nevzešly,na vždy budu proklínat tvé nítě.

Babí léto, jestli opředešpevnou ruku, jež se k dílu napne:časný mráz chci spíše než tvou lež.Babí léto, ale léto bab ne!