Nocturno

Slyšet, kterak hučí vlak,neboť noc je příliš tichá.Nesmírný dnes cítím tlak,těžko se mi, těžko dýchá.

Marno celou přecházet.Nechce se srdce ta tíha.Dlouho do noci jsem čet’,ale z ruky padá kniha.

Je to smutná vzpomínka?Těžký sen to, který vkročív celu moji zlehýnka?Zavru umdlené své oči.

Stáhnu raděj oponu,nežli vidět smutné děje.Nechci vědět o stonu,když se nikdo neusměje.

Zavru zrak, než přece zřímzraky horečné, tvář bledou.Oknem pootevřenýmslyšet je, jak vlaky jedou.