Krise

O čem sní jiný, tím jsem moh’ být jist.Já lásku měl a měl jsem nenávist.

Měl vytrvalost lovit chiméru,měl opojivou sebedůvěru.

Že rozvířil jsem duše, možná dost.Snad pro bolest. A jistě pro marnost.

Lze opakovat v pýše dětinné,že moje dílo věky nezhyne.

– – Dnes je mi smutno. Chtěl bych míti mocnoc změnit v den a den proměnit v noc.

Savonarolo! Knihy naše spal!Ty naše knihy, které sily žal!

Ty naše knihy, jimiž zlý úděl pad’,v rozkladu všeho dále rozkládat!

Dým z hranice té očistí náš vzduch.Chci tvořiti, – chci tvořiti jak Bůh!

Ne díla filigrální, skeptická,rozpětí osudová, tragická!

Nad malého dne pochyby a zlost …Tabula rasa! Žádná minulost.