Vzpomínka dlouhého zimního večera
Pohádky z naší vesnice
Ves naše byla starší nežli Altdorfa větší byla. Ale drsný osuddomovu nepřál; Altdorf stal se městema my jsme vsí; to smutný pochod dějin.
Ledacos o tom mluví pantátovéa reptají; však co se změní na tom?Ves vesnicí je, město, to je městem,tam mají soud a úřady a školya divadla a nádheru a všecko.Ti, kdo se rodí, mají méně v mysli,co bývalo; co nové je, se vžilo.Jdem’ do Altdorfu nyní bez reptání,peníze svoje do Altdorfu nesem’,schopností svojí živíme my Altdorf.Krev naši na altdorfskou předělajía naše smutky na altdorfský valčík.A marno reptat, je to prostě osud.Domovu nepřál. Altdorf stal se městem.A my jsme vsí. A všechno už se vžilo.