Tambor
Máj
Vojáci táhnou z města ven,z nich málokdo se vrátí;jim tambor tluče na bubena tak jim cestu krátí.
On v srdci bolesť divokou —od dívky své jde v dálkua snad ji víc neuhlídá,snad nepřežije válku.
Snad již se více nevrátía dvojí blaho zruší,snad lůžko smrť již ustlala —to prorývá mu duši.
Jak smutek v srdci dává takt,tak na buben on mlátí —vojáci za ním krok a krok,a on jim cestu krátí.