V přírodě — XCII.

Vítězslav Hálek (1835–1874)

Tu slyšte, co se v lese děje:na večer, zrovna před lunou,tam stromy chodí jako lidév hedbávném šatě, s korunou.

Ty jedny v hlavě samá pentle,ty druhé vážny celičky,ty jedny jako s kazatelny,ty druhé samé housličky.

Smrk s jedlí, ty se v smutku nosí,chtí v baládách jen kvíleti,tam u skal jedna píseň skládáo osiřelém dítěti.

Co s habrem buk, víc jako muži,věc tak si k srdci neberou,a je-li javor právě doma,i v sousedskou ho přiberou.

A břízy, ty jak vy, panenky,jen do větru a do skoku,tam kolem lesa plny leskua v rej se drží po boku.