Povznesení

Výš nad rybníky, nad údolí výše,nad hory, lesy, mraky, nad moře,nad slunce, ether v jeho prostořea daleko nad zářivých hvězd říše

můj duchu letíš v čilé veselosti,jak dobrý plavec, jenž ve vlnách hýří;tě nevýslovná rozkoš mužná šíří,když brázdíš hlubé vlny nesměrnosti.

Ó povzleť v čistší ether čilým ruchemvýš, stále výš nad ostré výpary,pij božské ty a čisté nektary,ten oheň ryzí, který proudí vzduchem!

Jež závažím náš mhavý život tíží,nech nudu pod sebou a bolesti!Jak šťastný ten, kdo můž’ se povznéstive pole jasu, světla bez obtíží!

Ten, jehož myšlénky v skřivánčím letuse volně povznášejí v nebe ranní,kdo pochopiti můž’ bez namahánířeč němých předmětů a hovor květů!