Kočka

Charles Baudelaire (1821–1867)

Traducido del francés por Jaroslav Haasz

Výbor z Květů zla II.

Má krásná kočko, na hruď toužícípojď, zadrž tlapek svojich drápy;v tvůj krásný zrak, kov, achát zářící,nech, ať se moje oko stápí.

Když v pohodlí mé prsty laskajítvou hlavu a tvou pružnou šíji,když dlaň má v rozkoši se opájí,že v mlunné tělo tvé se vpíjí,

zřím ženu svoji v duchu. Hledem svým,jak tvůj, ty zvíře vytoužené,co střela bodne, chladným, hlubokým,

a od nohou až do temenevzduch ostrý, zrádná vůně zlá,kol těla snědého jí vlá.