Romantický západ slunce

Charles Baudelaire (1821–1867)

Traducido del francés por Jaroslav Haasz

Výbor z Květů zla II.

Jak Slunce krásné je, když vzchází svěží celé,a jako výbuchem nám hází: Dobrý den!— Ó, jak ten šťasten je, kdo láskou provázen,můž’ západ pozdravit, jenž slavný nad sny skvělé!

Já viděl, vzpomínám!… zdroj, brázdu, květu vděk,mdlé z jeho pohledů, jak srdce, ježto tluče…— Nuž, běžme k obzoru, je pozdě, běžme ruče.Ať chytnem alespoň jen šikmý paprslek!

Však marně za bohem jdu, jenžto mizí vzadu;již neodvratná noc svou rozprostírá vládu,je plna záchvěvů, zlá, vlhká, černavá;

v tmách vůně hřbitovní se rozšiřují táhle,má noha bázlivá, na kraji bahna náhlekol chladné ropuchy a plže smačkává.