Souzvuky

Charles Baudelaire (1821–1867)

Traducido del francés por Jaroslav Goll

Výbor z Květů zla

Jest Příroda jak chrám, kde živoucí jsou sloupy,z nich někdy vyjda hlas cos temně napoví;les velký symbolů je okres chrámový,ty zrakem přátelským zří na toho, kdo vstoupí.

Směs ozvěn spojených jak jeden souzvuk vydá,jež přišly z daleka a v jedno splynou v něm,jak světla souhlas den, jak noc je souhlas těm,tak vůně si i ton i barva odpovídá.

Jsou jako dětské tílko vůně čerstvé, milé,jak hoboj sladké, vůně zelené jak tráva,— a jiné nádherné a hříšné, rozmařilé,

Jež do nekonečna se rozptylujíc víří,jak ambra, kadidlo, jak benzoë, mošus dává:v jich zpěvu duch i tělo jásajíce hýří.