Hřbitovní kvítí — 38

Jan Neruda (1834–1891)

Nad rovečkem svírá prkno šedémalou bytost časně zchřadnulou,vůkol věncem zdobí lilje bledéposestřenou lilji zvadnulou.

Pozdravení vane matce truhla; -neplač, bouř že květ tvůj sklátila:dechl mráz a jasná vlna ztuhla,než se v řece lidstva zkalila.

Anděl nevinnosti krystaly ty sbírá,zahřeje je vlastních prsou v hlubinách,skvějí se, kde sama smrt jen zmírá,perly rosní po nebeských květinách.