Písně kosmické — 33

Jan Neruda (1834–1891)

Již vyznám se ze všech hříchů svých,rád dívky že za pas beru,a miluju-li já k smrti rád,že ještě se raděj peru.

Vím, vím, že je krásným celibát,též humanistů ctím víru,již myšlénkou čistou pracujíku „věčnému“ v lidstvu míru.

Však mateřské Slunce prajinaknáš osud kdys upraviloa zem mezi Marsa, Venušitak doprostřed postavilo.

A marno je všechno kázánía marna všechna práce,nám hvězdami provždy souzenoach! milovat se a prát se.