Před soudem

Aj, z koho že mám je, to neřeknu vám,to dítě pod srdcem. —Fi! plivnete: té nevěstky! —Přec poctiva jen jsem.

S kým oddala jsem se, to neřeknu vám.Ctný hoch můj milený,on na hrdle ze zlata řetěz má,má klobouk slaměný.

A má-li úškleb, posměch být,nechť sama úškleb mám.Já jeho znám a on zná mne,ví o tom bůh též sám.

Vy, pane právní, faráři,ó, dejte mi pokoj v mé haně!To dítě mé a bude mé,vždyť vy mně nic nedáte na ně.