S bohem, Elize

V dál od tebe se musím bráta z vlasti milené,a mezi námi bude lkátjen moře zbouřené.Však nech to moře lkát a hřmítaž do dne soudného,přec nikdy nemůž' oddělittvé srdce od mého.

Buď s bohem, s bohem, srdce mé,jaks drahá mi, to víš,a kdy se opět sejdeme?Ó nikdy, nikdy již!Však, nežli konec bude muka ztichne krve běhtvým poslední je srdce tluka poslední můj vzdech.