U kolovrátku

Můj kolovrátek buď mi zdráv,můj kužel, naviják i stav;od hlavy k patě dá mi šata povlaky, v nichž teplo spát!Já sednu, zpívám, předu len,až k západu se kloní den;svůj chléb a mléko vezmu teď, —můj kolovrátku, přeď mi, přeď!

Dva potůčky mi bublají,pod chaloupkou se stékají,a břízy, hloh kdy vypučí,si přes tůň padnou v náručía chrání hnízda před žehema malé rybky pod břehem;slunečko zlatí každou sněť, —můj kolovrátku, přeď mi, přeď!

Kdes v doubí doupnák zastýská,zní ozvěna od skaliska,a ořechovém na keřikonopky zpěvem soupeří.Teď chřástal volá v jeteli,teď koroptvičky letělya vlaštovka se mihla, hleď, —můj kolovrátku, přeď mi, přeď!

Za malou mzdu, však bez potřebjím v pokoji svůj vlastní chléb; —kdo změnil by ten prostý stavza velkých moc a zlatohlav?V tom lesku svém a honu, hrácha hlučných panských zábaváchzda šťastni jsou, jak já jsem teď? —Můj kolovrátku, před mi, přeď!