Otevřené okno

Já hlasy slyším, svit v mou zřítelnici vstoupá,u svatého Petra zvon v zvonici se houpá.Křik koupajících se: Sem blíž! Ne! Dál tam běž!Ne tudy! Ptáků zpěv, v to hovor Jeanny též,ji volá Georges. Teď slyš! Toť kohout. Chrastícína střeše lžíce kdes. Jdou koně ulicí.Teď srpu slyším svist, kterak se travou stáčí.Ruch. Náraz. Po domě mém chodí pokrývači.Ted hlasy v přístavu a v to hvizd strojů známý.teď hudba vojenská sem vpadne přestávkami.Směs hlasů na břehu. Francouzky mluví: Dík!pak Dobré jitro vám a s Bohem! Zní ten křik.Je pozdě, červenka má zpívat letí ke mněa kladiv dunění zní z dálných pecí temně,teď voda crčí. Kdes parníku slyšet vzdech.Teď moucha vnikla sem. Nesmírný moře dech.