Šejk a zloděj

Ty’s ukrad’ voly mé!— Měj se mnou slitování!Ty bez turbanu jdeš?— Já nemám klobouk ani.Vem tento turban můj!— Což tady modou mátedát turban zloději, dřív než jej nabodáte?

— Tvůj šat je plný děr!— To pravda.— Můj si vem!Ten kaftan já?— Jen vem, vy otrokyně sem,ty nejkrásnější tři z nich múžeš vybrat sobě,

— Já?— Volím za tebe; hle, tyto tři dám tobě.

— Ty hvězdy tři? Mám strach.— Vem k tomu stáda dále!i tento náhrdlek, dar pradávného krále.

— To těžké zlato je, ó pane, rci mi jen,já nechápu ni zbla, ó rci, není to sen?Můj turban zelený a kaftan tkaný zlatema řetěz na hrdlo mi dáváš, místo chvatembys hlavu uříz’ mi, neb dal mne pověsiti?Ty všecko dáváš mi, co chtěl jsem tobě vzíti:svá stáda, nejhezčí své ženy i s tím skvostem?

— Což nebyl’s, zloději, kdys děda mého hostem?