Ekstase

Sám bděl jsem u moře. Noc hvězdnatá se sklání,ni mráčku na nebi, na moři plachty anidál za skutečný svět jsem těkal pohledem,a lesy na břehu a hory, kosmos celýsta kladly otázek v ruch splývajíce ztmělýjak vlnám tak i hvězdám všem.

A zlaté hvězdy kol, legie, v hromném hukui tichém šepotu, však sterém ve souzvukukol prály, koruny kloníce ze všech strana proudy modravé, jichž nikdo nezastaví,kol děly, zpěněných vln sklánějíce hlavy:„Toť Bůh, toť Bůh a Pán!“