Výkřik

Nezasvítil měsíc, nebylo ni hvězd.Bouře také tenkrát krajem přehnala se.Vyhlížeje z okna na bezcestí cest,uslyšel jsem výkřik v noci bezehlasé.

Pronikavý výkřik. Pomoc prosilaúpěnlivě k smrti uděšená úzkost.Ruka, jež se podá, je též posila.– – Na noc jsem si vzpomněl, strhaných cest kluzkost.

Den mne znavil k smrti, příliš pozdní čas.Zavru svoje okno, z pokoje se nehnu.Po letech ten výkřik slyším: noc je zas.Chce se běžet, přispět. Běžím. Nedoběhnu.