Úryvek básně (fragmentu) Boží bojovníci

Václav Šolc (1838–1871)

Poesie sociální

…Vůz římanských triumfatorůvyhrabán z trosek kapitolských dvorůpoznovu krále ze všech světa koutůk posvěcenému jha připíná poutua národy zas pod své kolo vrhá,jež ověnčeno jejich květy mrhá;na trůnu povznešen, na slávy stezku,si onen zased v skvoucím zlata leskujenž náměstníkem Kristovým se zove,co kalich pil na hoře olivové;svou po panství skrývaje palnou touhupod farizejským jménem sluhy slouhů, -v před chátra římská s kněžmi-pretorjányvítězné staví arciknězi brány,a kolem uzardělých tváří od plamenese odrážejí mitry vyzlacené,blesk očí žhavých zážehného paluse z pod klobouků dere kardinálů,a vzadu pestrá kuten směs se valí,jež v večeřadlech celý den zahálí —sbor zvonů hlučných povětřím otřásá,a Říma pych až nebes branám hlásá.