Frajtr Kalina

O, nejsem jen tak leccos vám!Na moutě — jak vám povídám:neb veliký byl Bonapart —však mnou by býval na capart!»Aj, aj, veliký Bonapart?«Nu ano, ano — na capart.

My šest kanónů jedině,a Francouz po vší dědině;však lepší, než pan generál,jsem pořádek já udělal!»Aj, aj, než sám pan generál?«Nu ano, ano — udělal.

Nám pálí Francouz naproti,jak když se peklo vyrotí;však my tak jako z kamenůse smějem jeho plamenu!»Aj, aj, tak jako z kamenů?«Nu ano — jeho plamenu.

Tu Bonapart si myslil sic,že nás má hnedle, jako nic;však já bych věru na pět milmu ještě notně zatopil!»Aj, aj, vy ještě na pět mil?«Nu ano, ano — zatopil.

A jak tu já s kanónem stál —tu jede on jak generála kouká se skrz perspektiv,a zrovna na mne — žádny div!»Aj,aj, na vás skrz perspektiv?«Nu ano, ano — jaký div?

A když už mně na ránu byl,tu jsem já sobě pomyslil:»Hej, teď tvá bije hodina,«teď zvíš, kdo frajtr Kalina!»Aj aj, tvá bije hodina?«Nu ano — frajtr Kalina.

Již k pánvi držím žhavý lunt,bych osudný vypálil špunt,jenž by mu na vždy posvítil,že víc by ránu necítil! —»Aj, aj, mu na vždy posvítil?«Nu ano, ano — necítil.

V tom ke mně lajtnant přiskočía na patě mne otočí:»Hej, kamaráde, pro pět ran!Vždyť on je přec jen velký pán!«‚Aj, aj pan lajtnant, pro pět ran?‘Nu ano, — přec jen velký pan.

A na mou duši, jak zde jsem,já cítil lítost v srdci svém:hrom do mne, když to udělám,na moutě — on je velký pán!»Aj, aj, že když to udělám?«Nu ano, ano — velký pán!

A já jsem dobrák. Jenom chtít,a moh’ jsem věčnou slávu mít;neb jak byl velký Bonapart —mnou byl by býval na capart!»Aj, aj, že velký Bonapart?«Nu ano, ano — na capart.

Bůh svědek — on to uznal sám.Hned na koni se pustil k nám,a sejmul se svych prsou řád,a — mně ho připnul na kabát!»Aj,aj, že sejmul s prsou řád?«Nu ano, ano — na kabát.

Nuž, děti, hleďte — já to znal!A teď kdy Bonapart by vstal —on sám svědectví na to dá,že ja byl frajtr Kalina!»Aj, aj, on sám svědectví dá?«Nu ano — frajtr Kalina.