V přírodě — CXLIII.

Vítězslav Hálek (1835–1874)

Mezi dva tenké bukynatáhnul pavouk nit,zval mladé, staré mouchya chtěl se pochlubit.

Chodil jak po provaze,jak paňác, s kuráží,pak zase krokem vážným,jak voják na stráži.

A volal: „Tuto nitkuhle ryze stříbrnu!“Hned s ní se pustil dolůa chodil po drnu.

To byla podívaná,byl tu, byl nahoře,a volal: „Panny mouchy,tu jsem v své komoře!“

A byla podívaná,jaký to svůdný rek:šla každá moucha za ním,ni jedna nazpátek.